«

»

TŘETÍ KOLO MPD MUŽŮ A ŽEN ZA NÁMI, JAK DÁL?

Ti co se zúčastnili posledního předprázdninového kola soutěže MPD mužů a žen, si zasluhují nejen uznání, ale přímo pochvalu. Za co, může se ptát ten, kdo tam nebyl?

Nu, zkusím odpovědět, proč. Dle mého názoru jednak za předvedené výkony; jednak za dosažené výsledky. Pokusím to ještě trochu více rozvést. Začnu tedy se ženami, přesněji řečeno s družstvem žen.

Zaplaťpříroda, skutečně se dostavily a závodily z dvanáctky pozvaných (a samozřejmě přihlášených) celé TŘI (3) závodnice, což nebylo ani na štafetu. Nicméně „tré faciunt collegium“, takže družstvo mohlo být hodnoceno a nehrozily žádné sankce (jako pokuta apod.) Je třeba vzdát hold veteránce Miladě Peterkové, že se, přes zdravotní problémy, dostavila, závodila a bodovala dvěma (2)body. Zbylé dvě „ženy“, to byly de facto žákyně. Nicméně, jak Anička Danišová, tak i Terka Kalálová přinesly družstvu „hafo“ bodů. Konkrétně Terka jedenáct (11) a Anička taky jedenáct (11).

Škoda, že se nezúčastnily např. Šimonová, Nejedlá, Šeblová, Najmonová,… Celkem jich (neúčastnících se) bylo devět (9), z toho se některé ani neomluvily. Opakuji, je to škoda, protože ve čtvrtek ty body „visely“ dost nízko. No, reparát mohou složit v září, na stadionu na Podvinném mlýnu; tedy na domácí půdě.

Ted trochu veseleji. A sice o družstvu mužů „B“.

Začínali jsme s velkým handicapem; „staří mazáci“, tedy vrhači Exner a Langer se z pracovních důvodů omluvili. Takže skoro vše leželo na „bažantech“, tedy dorostencích a juniorech. Ale ti se nezalekli, a od začátku se do soupeřů pustili naplno. Nicméně, přes velkou snahu to nevypadalo příliš růžově. Pořadí družstev se přelévalo od disciplíny k disciplíně, takže jeden čas jsme byli na špici, po dalších disciplínách hlavně vrhačských (ti vrhači v „B“ chybí!!), až třeba pátí. Mysleli jsme si jeden čas, že to páté místo nám zbyde, tudíž celkové umístění „na bedně“ se nám vzdálí téměř do nenávratna. A když nedorazili (bez omluvy) někteří běžci (Nedvěd, Záhrobský), tak ta situace družstva opravdu, opravdu nebyla růžová.

Nicméně ten zbytek, hlavně svěřenci trenérů Konopa, Nepomuckého a Purmana, se nevzdal a excelentním, hlavně BOJOVNÝM, výkonem chlapi tvrdě získávali bod za bodem. Takže ten posun na vyšší příčky se pomalu dostavoval. Ale ještě před štafetami, tentokrát to byla málo vypisovaná 4×200 m, to bylo stále to čtvrté, páté místo.

Štafety, to pro nás byl balzám na duši. Áčková štafeta, kterou rozbíhal Dominik Bednář, se držela na druhém, třetím místě a v závěru to druhé místo, hlavně díky finišmanovi Martinu Lumpemu, uhájila. Další bojovný výkon podala štafeta „B“. Ta, hlavně díky finišmanovi Jakubovi Podušelovi, svůj rozběh vyhrála, skončila na šestém místě celkově (jen 3 setinky jí dělily od pátého místa) a díky jejím 5 bodům jsme se nakonec posunuli o tři body na konečnou druhou pozici. Inu, konec dobrý, vše dobré.

Tak na závěr velké díky nejen všem zúčastněným, ale i těm, kteří se VČAS omluvili. Možná se ptáte, proč děkuji i těm, kteří na závodech nebyli? Je to jasné: Ti, kteří se VČAS omluvili, dali tak vedoucím možnost „překopat“ sestavu tak, aby bodový zisk družstva byl co největší, i přes neúčast několika závodníků. Což tedy nakonec vyšlo. A zkusím dát dokupy tabulku s bodovými zisky jednotlivých závodníků:

1 Baše, Roman 12
2 Lumpe, Martin 11
3 Podušel, Jakub 9
4 Vladyka, Vít 8
5 Bednář, Dominik 8
6 Nývlt, Jiří 7
7 Brož, Radim 5
8 Hyška, Martin 5
9 Gorski, Filip 2
10 Gorski, Maciej 2

 

(A štafety celkem 14 bodů.)

O.Čerepušťák